Rezignační dopis koordinátora

Vážený pane děkane, milý otče Jaroslave,

když jsem byl na konci září loňského roku Tebou požádán, abych se zhostil úlohy fakultního koordinátora pro hospodaření, přijal jsem to ochotně – s přesvědčením, že bych díky svým zkušenostem z krizového řízení v oblasti ekonomické mohl této fakultě přispět pomocí. Bylo to pro mě přirozené i proto, že jsem nedlouho předtím po devět měsíců vedl fakultu v obtížném období po onemocnění a následné rezignaci děkana Vojtěcha Novotného.

Přesto nešlo o stav kontinuity – situace, do níž byla fakulta postavena vlivem nařízení o zavedení vyšších tarifů bez příslušného zvýšení rozpočtu, představovala výzvu, před níž nemusel stát dosud žádný děkan této fakulty.

Pokusil jsem se přispět k řešení svými skromnými silami, vycházeje přitom z analytické práce, kterou odvedl predchozi tajemník Luděk Knorr a snaže se využít dalších vnitřních zdrojů této fakulty. Bylo mi velkým potěšením spolupracovat s kolegy, které jsi jmenoval do příslušné pracovní skupiny, a rovněž s dalšími kolegy z širších grémií, kteří přispěli svými – byť třeba částečně kritickými – poznatky.

Předpokládal jsem, že v krizové situaci půjde všem, nebo alespoň hlavním aktérům o společné dobro, a to i tehdy, když se v průběhu analýzy ukáží některé procesy na fakultě jako problematické a hodné reformy. Nyní jsem nabyl přesvědčení, že v celém procesu nabyla převahy hlediska parciální. Čtu-li nyní domnělé důvody pro Tvé odvolání a přitom vnímám, že se stávají relevantními i v očích kolegů, u nichž jsem předpokládal ohled na potřeby celku, vidím, že jsem se v některých zásadních předpokladech mýlil a že klíčové stakeholdery nejsem schopen racionálně přesvědčit.

Vnímám hlasy, které celou problematickou situaci připisují mé osobě a s překvapivou lehkostí personifikují problémy, které mají ve skutečnosti strukturální povahu. V této situaci se chci pokusit o přispění tím posledním, co mám k dispozici – odchodem. K dnešnímu dni proto rezignuji na funkci koordinátora pro hospodaření.

Odcházím bez hořkosti a těším se, že budu moci prospět kolegům a této fakultě v jiné roli. Je to dobrá zpráva pro mou rodinu a, jak doufám, také pro fakultní senát. Věřím tomu, že se to projeví v dnešním hlasování, jímž senát přispěje stabilitě naší fakulty. S Boží pomocí se pak snad podaří překonat obtíže, před nimiž aktuálně stojí; jejich konkrétní řešení je však už nyní na jiných.

Jaroslave, děkuji Ti za příležitost této spolupráce, děkuji za Tvé osobní a kněžské postoje a vyprošuji Ti Boží požehnání do další nelehké služby.

S pozdravem

Jakub Jinek